Čtvrtá část překladu Blogu Dr. Johna Watsona z BBC seriálu Sherlock. Originální znění: The blog of Dr. John Watson
28. března
Slepý bankéř
Všechno začalo, když jsme se Sherlockem navštívili banku. Zavolal nás jeho starý přítel ze školy. Ten člověk byl bankéř, přesně takový, jak byste si představili. Někdo se jim vloupal do kanceláří a posprejoval obraz. Ničím tak zajímavým, co byste si mysleli. Až na to, že ať to udělal kdokoli, nezachytil jej kamerový systém. Bankovní kanceláře byly jako Fort Knox s tím, že tu nic nebylo. Žádná známka po pachateli.
Sherlock zjistil, že si musíme promluvit s jedním bankéřem, xxx xxx. Takže jsme se vydali do jeho bytu, jenže už byl mrtvý. Vypadalo to jako sebevražda, ale samozřejmě nebyla. Grafiti v bance měly být varováním. Hrozba smrti. Policie se stále domnívala, že se jednalo o sebevraždu a já s nimi souhlasil...nu, byla to zamčená místnost. Mrtvý. Zbraň v jeho ruce. Vypadalo to, jako sebevražda.
Ale Sherlock si samozřejmě z maličkostí v bytě všiml, že xxx xxx byl levák a zbraň měl v pravé ruce. Řekl, že je ´překvapený,´ že jsme to přehlédli. Smutné je, že překvapen skutečně byl. Tyto věci jsou pro něj velmi jednoduché.
Nedlouho poté, co se potvrdilo, že měl Sherlock pravdu, došlo k další vraždě. Novinář. Také byl v zamčené místnosti. Také si pravděpodobně myslel, že je v bezpečí před svým vrahem. Potřebovali jsme najít něco, co ty dva spojovalo. Sherlock zjistil, že jsou grafiti podobné starověkému tajnému kódu. Proto jsme se setkali s jeho starým ´přítelem´. Myslím, že správný termín je ´delikvent.´ Nazval bych ho i mnohem hůř.
Abych tento dlouhý příběh zkrátil, byl jsem na policejní stanici, kde jsem četl diář xxx xxx. A to nás s Sherlockem zavedlo do čínského obchodu na Shaftesburském bulváru. Byl to krám plný haraburdí, ale zjistili jsme, co jsme potřebovali...grafiti znaky byla čísla. Stará Čínská čísla. Sherlock si všiml, že v protějším bytě již několik dnů nikdo nebyl... ale okno bylo otevřené. Takže se tam samozřejmě vloupal a mě nechal stát venku, dokud ho neprohledal. Ukázalo se, že byt patřil ženě pracující v muzeu. V tuto chvíli jsem si připustil své mírné zmatení. Všichni ti lidé a místa vypadali, jako by byli spojeni náhodně. Naše návštěva banky se zdála být už tak dávno.
Žena v muzeu, Soo Lin, byla opravdu geniální. Skrývala se v muzeu, protože se bála o svůj život. Ukrývala se tu, aby mohla nadále pečovat o staré čínské konvičky. Obojí bylo absurdní, ale přitom podivně krásné. Myslím, že stejný dojem udělala i na Sherlocka. Řekla nám o obrovské pašerácké organizaci a o vrahovi, kterého poslali na zrádce. Což je to, co se stalo bankéři a novináři.
A co se poté stalo i jí.
Zjistili jsme, že pašeráci obchodovali s čínskými starožitnostmi. Bankéř i žurnalista je byli schopní dovážet do Británie, protože často cestovali a gang kontaktoval ženu, jelikož byla expertkou na takové předměty. Zjistili jsme, kde prodávali, co ukradli, ale stále jsme potřebovali rozluštit význam kódu. Uvědomili jsme si, že čísla představovala odkazy na knihy. Každá část kódu ukazovala na určitou stranu v určité knize. Problém byl přijít na to, o kterou knihu šlo. Chtělo to něco, co vlastnil každý z nich.
A mezitím jsem měl rande. Někoho jsem potkal. Jmenuje se Sarah a je úžasná. Sherlock mi dal lístky do cirkusu, tak jsem ji tam vzal. Jenže, samozřejmě pozval také sám sebe. První schůzka se Sárou a já měl s sebou šíleného detektiva. Usoudil jsem, že to nemůže dopadnout dobře. A samozřejmě, Sherlock v jednu chvíli stál u nás, a najednou bojoval na pódiu s šíleným vůdcem vrahů. Naštěstí nevypadalo, že by Sáře vadilo mi pomoci mu pomoci. Zachránili jsme mu život a vrátili se do bytu. A typicky drzý a arogantní Sherlock Sáru ignoroval. Dokud neupozornila na to, že Soo Lin již začala kód překládat. Sherlock odběhl dělat Bůh ví co a nás tu nechal, aby mě a Sáru unesli. Rande se skutečně nevyvíjelo moc dobře.
Probrali jsme se a zjistili, že nás s namířenou zbraní hlídá operní zpěvačka a její zabijáci. Největší obavy jsem měl samozřejmě o Sáru. Na tyto podmínky přistoupit nemohla. Nemohla přistoupit na nic z toho. A samozřejmě největší ironií bylo, že nechtěli mě. Spletli si mě se Sherlockem. Chystali se zabít Sáru, protože si mysleli, že jsem Sherlock Holmes!
Sherlock nás našel a my se dokázali osvobodit a překazit operaci. Ukázalo se, že hledali sponu do vlasů. Všechen ten zmatek a vraždy byly kvůli sponě! Zjevně kvůli císařské sponě, ale pořád jen sponě.Sherlock dokonce věděl, kde byla...už ji před tím viděl. A je to. Případ uzavřen. Během pár dní jsme se setkali s čínskými vrahy, zabijáckými operními pěvkyněmi, tajnými kódy, tajnými zprávami v A-Z, pašeráky a bůh ví, s čím ještě. Dokonce jsem potkal krásnou ženu. Celé to je velmi James Bondovské.
Nepopírám, že preferuji tento způsob života. Být civilistou mi nesedí. Ale je pravda, že tento život, co jsme si vybrali, není bezpečný. Sherlock si zvolil být konzultujícím detektivem a já si vybral být jeho kolegou. Ale začíná být slavný. Lidé o něm vědí. Ta operní zpěvačka o něm věděla vše. Za jak dlouho po něm půjde někdo další? A pokud se tak stane, co bude s lidmi jako je Sára nebo paní Hudsonová?
Všechny ty lidi zapletl do svých dobrodružství... Nejsou v bezpečí. My nejsme v bezpečí. Někde tam venku jsou zločinci, kteří si přijdou pro Sherlocka Holmese.
21 komentářů
Jsi na drogách?!
Bill Murray 28. března 12:12
Nerozumím ani slovu!
Harry Watson 28. března 12:15
Bylo to šílené, matoucí a báječné. Všichni ti lidé a místa po celém městě propojení pašeráckým gangem a překvapuje mě, co všechno je venku. Kdo je ta osoba sedící vedle Vás? Do čeho jsou zapletení?
John Watson 28. března 13:02
Johne, to je příšerné. Všechno to ´a pak jsme běželi sem! A potom tam! A byla to šifra!´ A co analýza, Johne? Analýza! Jak jsem to udělal? Jak jsem věděl kam jít? A co se týče ´Všichni lidé, které zatáhl do svých dobrodružství...´. Mého čeho? Promiň, ale nevšiml jsem si, že jsem postava z dětského příběhu.
Sherlock Holmes 28. března 13:04
Dobře, jsi trochu dětinský. Takže to sedí...
John Watson 28. března 13:07
Také si prosím všimni, že věty mohou končit tečkou. Příliš vykřičníků může škodit.
Sherlock Holmes 28. března 13:08
Get a room!! Lol!!
Harry Watson 28. března 13:12
takto se sherlockem holmesem nesmíš mluvit. je stokrát takový člověk, jakým ty nikdy nebudeš
nepravděpodobný 28. března 13:17
Vážně jsi ujetý!
Harry Watson 28. března 13:19
Johne, můj nový přítel Jim říká, že si každý o svém životě rozhoduje sám. Nemyslím, že by sis měl o ostatní dělat přílišné starosti. Vyprávěla jsem ti o svém novém příteli?
Molly Hooper 28. března 13:25
Už jsem si četl tvůj blog. Vypadá velmi... sladce.
John Watson 28. března 13:36
To je.
Molly Hooper 28. března 13:48
Pokud si pere oblečení častěji, než aby čekal, že to udělá jeho domácí, tak je dokonalý.
Marie Turner 28. března 13:50
To jsem já, paní Hudsonová.
Marie Turner 28. března 13:51
Výborně Johne, opět!
Mike Stamford 28. března 13:52
Ó ano. Bravo.
Anonym 28. března 14:06
JAK BYCH SE MOHL DOSTAT NA SHERLOCKůV BLOG? POTŘEBUJI JEHO POMOC
Barry Berwick 28. března 14:10
Kontaktujte ho na jeho stránkách The Science of Deduction
John Watson 28. března 14:14
Oo! Nový případ!! Tak kdy tě mohu navštívit?!?!
Harry Watson 28. března 15:02
Momentálně mám docela dost práce, ale určitě si brzy vyrazíme na skleničku.
John Watson 28. března 15:05
Johne! Potřebuji, abys mi zabukoval letenky! Letím do Minsku!
Sherlock Holmes 28. března 15:55
Žádné komentáře:
Okomentovat